Zdravím všechny účastníky proběhlého srazu. S odstupem 2 dní bych se chtěl podělit o pohled „přidruženého“ jezdce.
Můj pohled je trochu odlišný od toho většinového, protože „pod prdelí“ mně řehtá desetkrát víc koní než u vašich opečovávaných miláčků:
Po absolvování tak trochu „branně orientačního závodu“ s Mirem Geržou jsme dorazili do menšího, ale zato pěkného, kempu v Týnci. Hned došlo na první změnu proti zaběhlým pravidlům a proti přihlášce. Jídlo si platí každý sám, ale tím lépe, aspoň se můžu najíst podle své chuti nebo zbude víc místa na tekutou stravu.
K té z mé strany – mně nijak nevadil Budvar, nepatřím ke zkušeným pivařům, asi by mně chutnalo i Žigulevskoje nebo Urpín.
V pátek došlo na první vyjížďku. Trasa fajn, body zastávek a prohlídek fajn. A navíc dvě gurmánská pohlazení – řízek jako dekl ve správné tloušťce, bez šlach … a pak zmzlina. No prostě bomba. Večer srazová klasika…
V sobotu certifikát od starosty na náměstí, pohodoví policajti s majáčky při odjezdu. Po pěkných silničkách zase na další mňamku a pak do Muzea v Čáslavi. Tam byla dokonce i akční scénka v režii samotné předsedkyně klubu. Co víc si přát.
Možná jen menší vedro, i ti kladrubáci raději zůstali ve stájích.
A večer? Vyhodnocení, tombola… I já jsem něco vyhrál.
V neděli jsem pak brzo ráno vypadnul na cestu 160 km domů, abych to v tom vedru měl fofrem za sebou.
Takže velký dík, všem. Poznal jsem perfektní lidičky postižené jednou stopou kolem Týnečáků. (S něma jsem se dřív moc nepoznal).
A hlavně letos se jezdilo rychle, v klidu a až na na pár vyjímek se dalo kolem vás bez stresu jet do předu. Prostě pohoda.
Jedinou vadou na těch 4 dnech bylo to vedro. Jen blbec nebo „posera“ při těch teplotách jezdí v kůži. Patří mně to, do dneska prskám a soplím.
Tak asi nashle v Rožnově….
IvoŠ
Komentáře
Do Rožnova dojeď zase v kůži, troufám si říct, že nebudeš sám. I když s ohledem na minulý rok, kdy bylo taky nádherně, se Ti může stát totéž, co teď. Ale i to je řešitelné.....přidej rum
Dovolím si zároveň vyseknout poklonu před nastoupenou jednotkou vám všem, kteří jste nám stavěli cestu. Není to jednoduché a ani příjemné zůstat stát uprostřed křižovatky a vlastním tělem zastavit provoz, abychom mohli v klidu a bezpečí projet. Taky jsem si to už vyzkoušela a docela jsem se bála, co by bylo, kdyby... Ale dopadlo to dobře, stejně tak jako letos na našem úžasném srazu.
Ještě jednou DÍKY VÁM VŠEM DOPROVODNÝM JEZDCŮM, ŽENU NEVYJÍMAJE