Možno niektorí návštevníci týchto stránok v poslednej dobe zaregistrovali hlásenie o napadnutí stránok tzv. "malware".

Jedná sa o to, že záškodnícký automat sa snaží na stránky umiestniť nevyžiadanú reklamu. Vyhľadáva rôzne bezpečnostné medzery a keď sa mu to podarí, tak okamžite šupne na stránky svoje bloky s reklamou tzv "iframe".

Miniburza a výstava veteránů na stadionu ve Zbýšově na nás vždycky dýchne mile domácí pohodou a my se sem každý rok velmi těšíme. Není to žádná z velkolepých akcí typu Slavkov, o to víc je tu však klidnější a příjemnější atmosféra. Nejinak tomu bylo i letos. A přestože to zpočátku vypadalo, že účast brněnského skútrklubu nebude nijak oslňující, sjelo se nás tu překvapivě hodně. Dvě rikši, dva tatrany a osm skútrů.

Nováček Sláva tu poprvé po renovaci představil svého mazlíka téměř v plné parádě a je na něj jaksepatří pyšný. Stejně jako Sláva junior, který si jej doslova majetnicky okupuje. Jeho zjevné nadšení nás ubezpečuje, že rozhodně nejsme nejsme vymírajícím druhem, že nám naopak uspokojivě roste další generace veteránistů.

Jako malý jsem bydlel nedaleko opravny motorek Mototechna. Zde jsem obdivoval všechny tyhle Jawy, Čezety, Velorexy a Rikši. Po létech jsem se rozhodl takovýto nějaký stroj získat, a má volba byla právě Čezeta 502. Kamarád – veteránista mi ale skútr vymlouval a radil, abych si raději koupil péráka. Je to také moc pěkná motorka, takže jsem svolil. Jenže když jsem Jawu u jednoho sběratele kupoval, vedle stála nádherná 502 s plexištítem, rezervou, orig. výbavou, s doklady na prvního majitele a prodejkou z roku 1962 na částku 8650,- korun.

Loni jsme se odvážně zúčastnili prvního ročníku setkání motocyklů Jawa malých kubatur v Jedovnici, jehož organizace se ujala dvě mladá děvčata – Karin a Markéta. Nedokázali jsme si představit, jak bude v jejich režii vše probíhat, nicméně jsme vždy nakloněni všemu novému a neotřelému, a proto jsme o naší účasti nemuseli vůbec diskutovat. Původní myšlenka zúčastnit se srazu na pionýrech ztroskotala na naprosté neochotě našeho modrého staříka vyvézt dvě osoby byť i jen do nepatrného kopečku. Jelikož Moravský kras je samý kopec a já nemínila strávit den pěší túrou, zatímco ostatní se v pohodě povezou, bylo tedy na poslední chvíli rozhodnuto, že pojedeme na skútrech.

Jelikož byl první den letošního jubilejního mezinárodního srazu skútrů určen na Medarda, nikdo z nás neočekával, že nám to projde jen tak a že se víkend obejde bez dešťových kapek. Což se potvrdilo v míře vrchovaté. My však byli dávnou pranostikou připraveni téměř na vše, takže nebylo nikoho, kdo by si dal počasím kazit náladu. Vždyť takovéhle monumentální setkání po celém dlouhém roce je vlastně o něčem úplně jiném než o počasí.