6. den - čtvrtek 7. července
Počasí bez deště, pěkně.
Po ranní snídani z nabídky pensionu jsme připraveni k odjezdu do německého Zwickau.
Jsme vzdušnou čarou cca 1,5 km od hranice, ale pro cestu do Německa bychom měli jet tak 30 km objížďkou. Po dotazu u spolubydlících cykloturistů, zda je možné někudy se na druhou stranu dostat, dostáváme zápornou odpověď. Přesto se rozhodnem a jedem přímo.
V následující vesnici potkáváme motoristu u kterého se dozvídáme, že je to možné a nabídl se, že nás tam protáhne. Jednalo se o zaměstnance obecního úřadu, tak že jsme to měli i s tímto komfortem. Po klikatých stoupáních a sjezdech se dostáváme do vesnice Sachsenberg. Zde se náš doprovod s námi rozloučil a my pokračujeme směrem na Reuterkranz, dále na Hudshutel, kde zastavujeme u udolní přehrady. Zde na motorkářském parkovišti návštěva hospody, trochu pojíme místní „"Bratwurst“, dáme kafe a pokračujeme na Zwickau. K muzeu, které je v prostorách bývalé výrobní fabriky Trabantů, přijíždíme kolem 13:00 hodiny. Následuje přibližně dvouhodinová prohlídka muzea. Jsou zde vystaveny výrobky předválečných automobilek, které byly následně sloučeny pod zn. Auto - Union. Kromě klasických limuzín těchto čtyř značek, jsou zde vystaveny i sportovní a závodní speciály již zn. Auto - Union. Dále tuto část doplňují foto známých závodních es této doby.
Samostatnou část v odděleném prostoru je věnována období válečnému. Dále pak jak se měnily výrobní podmínky zaměstnanců v letech 1920 až 1935 a co vše tomu předcházelo.
Další samostatnou částí muzea je celý výrobní program automobilky pod křídly NDR. Ať už se jednalo o typy P 50, P 70, P 100, IFA a celý výrobní program Trabantů včetně jejich soutěžních modifikací. Opět jsou zde vystaveny i závodní speciály z tohoto období.
Informací je zde tolik, že by to chtělo minimálně dvě návštěvy a to po delší době, aby jednotlivá fakta se dala dobře zužitkovat.
Po ukončení prohlídky naše cesta nabírá směr Mylau. Zde se nad rozlehlým údolím nad řekou Goltzsch rozepíná nějvětší cihlový most světa Goltzschtalbrucke. Je dlouhý 574 metrů a vysoký 78 metrů. Byl postaven v době budování sasko – bavorské železnice z Lipska do Norimberku v letech 1846 – 1851. Na výstavbu bylo použito 26 000 000 cihel. Most je sestaven z 81 zaklenutých oken. Na vlastní stavbě pracovalo 1736 pracovníků. Během stavby na něm zahynulo 31 lidí. Na úpatí mostu navštěvujeme restauraci s domácí kuchyní. Na pořadu je polévka Soljanka a smažený řízek s květákovým salátem. Nesmíme zapomenout na foto a odjíždíme k již ráno navštívené údolní přehradě, avšak z protilehlé strany. Následuje sjezd krásným údolím do Kligenthalu. Zde zajíždíme do prostoru mamutího lyžařského skokanského můstku. Foto, že jsme zde byli, krátká prohlídka a protože je již podvečer, nasedáme a vyrážíme směr Kraslice a Přebuz. K pensionu se dostáváme kolem 20"00 hodiny.
Co stojí za samostatnou zmínku k dnešnímu dni jsou velmi pěkné silnice na celém projetém území Německa. A další skutečnost, tak jak na území ČR, tak na území bývalého NDR, velké množství uzavřených výrobních podniků v celém příhraničním prostoru. Kromě rozbitých oken jednotlivých objektů vyrůstají ze zdí budov náletové dřeviny a budovy výrazně chřadnou.
Čezety bez závad.
Počet ujetých km 195.