Miro dostal v květnu pozvánku od polských skútrařů pro náš klub, a tak bylo zase co řešit a kam jet…
V pátek dochvátali Brňáci navečer k nám do Broumova, a přestože strávili několik hodin na rybách, byl k večeři „kupodivu“ guláš a série lahváčů Opat.
Sobotní ráno jsme valili směr Polsko a jízda zamlženými zelenými kopečky byla lahůdka. Na pumpě jsme nabrali několik dalších známých i neznámých prasátek a hučeli k horskému středisku Zieleniec, kde se sraz konal. Lambrettisti jsou evidentně požitkáři, takže si zamluvili paradní hotel s výhledem, saunou atd. Na místě nás zaskočili poměrně malým počtem strojů, který ale vyrovnávali družností a pozorností nově příchozím. Zdeňka hned odrovnali větou „Vy šukaje toaletu?“, z čehož se otřepával celý den.
Československá posádka (10 ks) jim udělala jednoznačně radost, což způsobilo i nám radost! Během společné vyjížďky jsme zaznamenali tři posuny vůči naší tradiční jízdě na každoročním srazu:
- všechny stroje Lambretta byly precizní leštěnky (tzn. žádné opravy během cesty),
- tempo jízdy bylo více než svižné (tzn. čezety s více pasažéry nebo rikši by dostaly od Poláků pěkně na prdel),
- stav některých vozovek byl kritický, což polské přátele nijak v rychlosti neomezovalo (tzn. někteří naši členové by se pos….).
Hlavním bodem výjezdu bylo městečko Duszniki-Zdrój, kde se konala pouť (skútry zde obohatily místní atrakce soutěží o to, kdo bude schopen jet nejpomaleji do kopečka zdejšího náměstí). Pak se konala prohlídka staré papírny a návrat zpět na hotel. Co se dělo tam, se nás neptejte, my se vraceli přes Wambierzyce (známé poutní místo) domů. Ale z rozveselené sms Zdeňka s Mirem, která nám dorazila okolo osmé hodiny večerní, by to mělo být všem jasné…
Kroupy
Komentáře
www.youtube.com/watch?v=40zFvmY858k
I počasie nám vyšlo fantasticky. Pravda, odjazd v nedeľu pri 7 st. a mrholení bol len pre odvážnych, ale po pár km, po zostúpení z kopcov, sa to spravilo.