Cesta do Budišova nad Budišovkou začala už ve čtvrtek 16.6.2022. Menší skupina se sjela z celého Česka a taky ze Slovenska a z Polska a Maďarska v kempu Kajlovec u Hradce nad Moravicí. V pátek dopoledne odjela většina do Technického muzea Tatra Kopřivnice a odtud potom později odpoledne do RS Zálesí u Budišova nad Budišovkou, kde už jsme byli my všichni ostatní a vyprávěli jsme si historky z cesty na sraz.
Největší zážitek z té naší cesty pro mne bylo zastavení v obci Roubanina Roubanská, kde jsme přemýšleli, zda jet dál v nemokách a projet dešťovou frontu, která se kupila přímo před námi, nebo počkat na místní autobusové zastávce. Z okna jednoho domu nás pozorovala paní, přišla za námi, odemkla dílnu a se slovy „místa dost“ nás pozvala dovnitř. V suchu jsme přečkali asi 40 minut intenzivního deště. Přestalo pršet a jeli jsme dál. Další zastávka byla kvůli technické závadě někde za Mohelnicí. První kapky nás poslaly na další autobusovou zastávku, tentokrát jen pod stříšku u silnice. Opět klika, protože pršelo, jen se lilo jako z konve intenzivně asi 15 minut. A pak zase slunce jako vymalované. Cesta byla velmi klikatá, místy velmi děravá a velmi úzká, ale vyhnuli jsme se všem lochnám v silnici i velkým náklaďákům a dorazili po 287 kilometrech a zhruba 11 hodinách cesty na místo.
Sobotní i nedělní vyjížďka byla perfektně zorganizovaná a naplánovaná. V sobotu dopoledne výstava našich nádherných strojů v Budišově na náměstí, návštěva Muzea břidlice kousek pod náměstím, potom odjezd na zámek Hradec nad Moravicí, společné foto a procházka parkem. Oběd nám uvařili hasiči z Žimrovic, kam jsme se přesunuli z Hradce a po něm jsme uháněli přes Melč a Mladecko do Spolku vojenské historie. Do RS Zálesí jsme přijeli přes přehradu Kružberk.
V neděli jsme program zahájili v areálu Stará Voda, významném poutním místě a bývalé piaristické koleji. Dál jsme se rozdělili na tým červených, který jel na rozhlednu Velký Roudný, a na skupinu zelených(bez zelené pásky), která jela přímo zkratkou na hráz přehrady Slezská Harta. Bylo to sice dál a horší cesta, ale o to zajímavější. Po obědě v Leskovci jsme přejeli do Kružberku pod hráz a zaparkovali přímo pod cvičnými skalami. Místní horolezci potvrdili, že tam můžeme stát, tož jsme se vydali na kávu do pár metrů vzdálené restaurace. Jaké bylo naše překvapení, když za námi došli kamarádi, kteří se zdrželi u skal, s tím, že na udání nějaké dobré duše přijela policie a co tam děláme. Samozřejmě po předložení povolení ke vjezdu do zákazu se zasmáli a řekli, že je to v pořádku a ta dobrá duše si má stěžovat na starostu obce, který to povolení vydal. Na závěr dne nás čekala v rekreačním středisku v Zálesí u Budišova úžasná večeře. Rajská omáčka, masová koule a k tomu houskové knedlíky. Protože zůstaly přebytky, mohli jsme si přidat a tak se stalo, že jsme se někteří pěkně přejedli.
V pondělí ráno v 6 hodin padlo rozhodnutí, že pojedeme hned, tak jsme vyrazili ve dvou směr Nový Rychnov. Cestu, která ve čtvrtek kvůli opravám trvala téměř 11 hodin a byla dlouhá díky zkratkám 287 km, jsme zkrátili na 216 km a 6 hodin včetně tankování, kávy, oběda a čekání opět na autobusové zastávce. Zase se proti nám hnala velká tmavá mračna. V pondělí při návratu jsme opravdu zmokli, ale až na posledních asi 5 km cesty.
Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří se podíleli na organizaci srazu – Matějovi Galovi a Ivanovi Marošovi, oběma výběrčím peněz Heleně a Petrovi a v neposlední řadě všem, kteří stavěli křižovatky. Bez nich by to nejelo tak hladce.
XXIV. sraz skončil, chystá se další, V. podzimní.
Těším se na viděnou v Ostrožské Nové Vsi
Vaše Jitka Čezetka
Účast:
- 60 skútrů Čezeta, z toho 6 x rikša a 4 x Druzeta
- 10 skútrů Tatran/Manet
- 18 dalších veteránů jednostopých i dvoustopých
Foto a video: