Na svatek Boziho tela, pri prekrasnem pocasi poradal v malem mestecku Enger, jizne od Hannoveru, mistni Heinkel klub sraz veteranu, rozdeleny do tri kategorii:

Parni automobily, seslo se dvanact posadek, vetsinou firmy Stanley, z roku 1912, vytapene petrolejem, plynem ci topnym olejem, pri spotrebe asi 30 litru paliva a padesat litru vody / 100 km.  Bohuzel uz pri startu vyslehly ze dvou aut plameny, takze do cile dojelo jen 10 aut.

Známe to všichni, celou dlouhou zimu každý milovník jedné stopy bez výjimky považuje za ztracený čas. Skútr je nedílnou součástí jeho těla a on bez něj prostě není kompletní. Proto jej čas od času navštěvuje v garáži či dílně, aby se ho alespoň dotkl a pohladil ho. S blížícím se jarem jeho návštěv přibývá, skútry jsou leštěny, vylepšovány a připravovány na „velký okamžik první vyjížďky“.

Počasí - jeden z nejdůležitějších faktorů - se letos rozhodlo spolupracovat přímo nevídaně, pár dní před naší vyjížďkou se oteplilo a ranní mrazíky vystřídalo příjemných „náct stupňů“. Prvního května se probouzíme do slunečného rána, obloha je bez mráčku a slibuje nádherný den.

Letošní jarní Motortechna odstartovala naši sezónu. Skútr klub Čezeta se v pavilonu "Z" prezentoval pěti skútry, jednou rikšou a informačními panely s činností klubu a upoutávkou na letošní "Mezinárodní sraz historických skútrů 2012" na Smraďavce u  Buchlovic 8. - 10. června. Atmosféru podbarvily dobové reportáže a písničky linoucí se z Tomášovy hudební skříně Semiramis pocházející z let 1959-60.

Fotky z Motortechny na http://www.rajce.net/a6332545

Fotky z podzimní jízdy po trase letošního "Mezinárodního srazu historických skútrů 2012" na http://www.rajce.net/a5759024

jara a Jana

Tatrovácké muzeum jsem navštívil již několikrát. Dnes jsem do Kopřivnice přijel jako řidič autobusu na házenkářský turnaj. Spousta volného času, mrazivé počasí, muzeum na dohled - tomu se nedalo odolat.

Technické muzeum Tatra v Kopřivnici nabízí ke shlédnutí přes šedesát osobních, soutěžních a nákladních automobilů, podvozky, motory, modely,

Na Štefana to tento rok nevyšlo, pretože pršalo, priam lialo.

Ale zato Silvester, ten sa vydaril. Slnečno, bezvetrie, teplota 0 až 4 st., podľa nadmorskej výšky, v Útěchove pár cm snehu.

Móóóc príjemných 46 km. Zaujímavé, že som nestretol ani jedného motorkára. Čím to?

Ten, kdo se celý Štědrý den postí, uvidí večer zlaté prasátko. Tak praví stará tradice.

V centru Brna se tento sen mnoha lidí konečně naplnil a nejeden spontánně vykřikne „Já už ho vidím!“

Ani nevadí, že ještě není Štědrý den.
Ani nevadí, že ho uvidí každý, i ten kdo se nepostil.
A už vůbec nevadí, že je to vlastně legendární československý skútr Čezeta, lidově zvaný „prase“, krásně vyvedený v perleťově-zlaté barvě.

A snad nikoho nemůže obtěžovat, že je to vlastně komerční reklama brněnské firmy Motokenny. Právě opačně, tato reklama je originální spojení komerce, lidových tradic a vtipu, která musí potěšit každého.